Slavný císař Julius Caesar píše ve svých Zápiscích O válce galské o třech skupinách keltských kněží. První z nich byli vatové, kteří se zabývali zaříkáváním a přírodní filosofií.Druhá skupina, bardové, oslavovali hrdinské činy bohů a lidí v básních. Třetí, nejvyšší stupeň keltského kněžstva tvořili DRUIDOVÉ, jejichž postavení bylo kombinací šamana, kněze, lékaře, filozofa, soudce a proroka.
Tyto tři skupiny se odlišovaly i barvou oděvu. Zatímco vatové se odívali do zelené a bardové do modré, druidové nosili bílou, symbol čistoty.
Podstatou keltského náboženství bylo uctívání přírody. Proslulé anglické Stonehenge jsou spojovány s druidskými rituály. Druidové uctívali mužské a ženské božství, které bylo personifikací přírodních sil. Jejich posvátnými rostlinami byly dub a jmelí.
Z knihy J. F. Clarka Deset velkých náboženství se dozvídáme, že druidové věřili ve tři světy a putování duší mezi nimi. V prvním vyšším světě vládne štěstí. Druhý, nižší svět je naplněn nicotou a utrpením. Třetí svět je ten náš. Putování duší mezi jednotlivými světy slouží jako trest nebo odměna a také k očišťování duše, Podle této knihy je v současném světě Dobro a Zlo tak přesně vyváženo, že má člověk naprostou volnost přiklonit se k jednomu nebo k druhému.
Podle druidů má putování duší trojí význam: poznání všech stránek bytí, získání znalostí o všech věcech a získání síly k překonání zla.
Jakmile se člověk narodí, stává se s prvním nadechnutím zrozencem určitého znamení zvěrokruhu. Víme však, že do světa vstupujeme nejen například jako Býci, Kozorozi či Lvi, ale i jako Olše, Jasany, Borovice a jiné stromy? Podle data našeho narození je nám totiž přisouzen i určitý druh stromu.
Pro tento horoskop bývá také používán název Horoskop keltský (galský). Keltové si velice vážili stromů a přikládali jim velký význam. Tvrdili, že každý člověk, stejně jako strom, má své charakteristické rysy, své klady a zápory, přednosti a nedostatky a že každý vyžaduje určité podmínky pro život.
Velkou důležitost druidové přičítali letnímu a zimnímu slunovratu, jarní a podzimní rovnodennosti. V tyto dny pořádali slavnostní pochody a obětovali bílé býky. Základním principem jejich horoskopu je pozice Slunce ve vztahu k Zemi. V souladu s tím Závisí osud člověka, jeho charakter a schopnosti na vzdálenosti Slunce od Země v den jeho narození. Každý znak má dvě periody účinku:
Jabloň | 22.12. - 1.1. | 25.6. - 4.7. |
---|---|---|
Jedle | 2.1. - 11.1. | 5.7. - 14.7. |
Jilm | 12.1. - 24.1. | 15.7. - 25.7. |
Břečťan | 25.1. - 3.2. | 26.7. - 4.8. |
Osika | 4.2. - 8.2. | 5.8. - 13.8. |
Tis | 9.2. - 18.2. | 14.8. - 23.8. |
Borovice | 19.2. - 28. + 29.2. | 24.8. - 2.9. |
Vrba | 1.3. - 10.3. | 3.9. - 12.9. |
Olše | 11.3. - 20.3. | 13.9. - 22.9. |
Líska | 22.3. - 31.3. | 24.9. - 3.10. |
Jeřáb | 1.4. - 10.4. | 4.10. - 13.10. |
Javor | 11.4. - 20.4. | 14.10. - 23.10. |
Vřes | 21.4. - 30.4. | 24.10. - 2.11. |
Trnka | 1.5. - 14.5. | 3.11. - 11.11. |
Hloh | 15.5. - 24.5. | 12.11. - 21.11. |
Jasan | 25.5. - 3.6. | 22.11. - 1.12. |
Habr | 4.6. - 13.6. | 2.12. - 11.12. |
Réva | 14.6. - 23.6. | 12.12. - 20.12. |
Dub |
21.3. - Jarní rovnodennost | |
Bříza | 24.6. - Letní slunovrat | |
Cesmína | 23.9. - Podzimní rovnodennost | |
Buk | 21.12. - Zimní slunovrat |